163. – 164. den

Posted on

Chtěli jsme jít po práci na poslední ochutnávku, ale všude měli zavřeno…až na tohohle dědečka, který má svůj vinohrad už 26 let, různá zvláštní kořeněná vína a moc příjemné posezení u něj na zahradě.

161. den

Posted on

„Není zlato vše co se třpytí.“ A ani na Zélandu pořád nesvítí slunce a všechno není krásné a jednoduché. A tak jsme si v deštivém dni dojeli vyměnit pneumatiky a zkulturnit ducha do galerie v Lower Huttu.

160. den

Posted on

Druhou zastávkou na výletě byl maják Cape Palliser, kde jsme v rychlosti navštívili i další kolonii lachtanů. Tentokrát lehce komerční lachtani a ve stylu Drive Thru. Stačilo zajet autem a vystrčit foťák z auta.

159. den

Posted on

Výlet v okolí, který jsme měli dlouho na seznamu – Putangirua Pinnacles. U těchto prapodivných skalních útvarů se natáčel i Pán prstenů, kdy se Aragorn vydal hledat armádu mrtvých.

154. den

Posted on

Společné bydlení s ostatníma cestovatelema přináší spoustu poznávání nových lidí a pak také loučení. Takhle jsme se loučili s Liamem a Mel (druhý a třetí zleva). Fish & Chips nesmělo chybět, stejně jako tyčinka Mars v trojobalu.

152. den

Posted on

Coastella byl jednodenní malý festival, kde hrály především zélandské a méně známé kapely. Ale hned úvodní japonské duo George & Noriko mile překvapilo a naladilo do rytmu blues.